Březen-duben 2023 – Když člověk k jednomu mrněti přidá další mimino, dá se toho v české zimě podnikat pramálo. Vydrželi jsme do půli března a pak hledali únik. Nějakou tu kvazievropu, aby čtyřměsíční Jonáš nebyl rovnou vržen do hygienických a zdravotnických standardů rovníkové Afriky.
Náhodou se kousek severně od rovníkové Afriky malá Evropa našla. Jedeme na Kanáry! Věta za kterou bychom si před pár lety nafackovali. Jenže člověk touží, děti diktují. Ale zase ne že bychom se zavřeli do panelákového resortu. Důkladně jsme projeli tři ostrovy. Po jednom ze všech tří nabízených kategorií: Tenerife jako reprezentant velkého členitého ostrova, La Gomera jako málo navštěvovaná zelená perla, a konečně Fuerteventura jako vyprahlá pustina s top plážemi. Zvlášť přelet mezi Tenerife a Fuerteventurou vyžadoval logistické čachry, ale nakonec se náramně vyplatil, protože za 50 minut letu je člověk na jiné planetě. Právě rozmanitost navštívených ostrovů dodala kýžený cestovatelský punc. Očekávání byla malá, zážitky velké. Zbylé ostrovy si necháváme v záloze k brzkému použití.
