Duben 2021 – Třetí vlna pandemie v ČR právě vrcholí. Zavírají se okresy, což pro nás z kraje Prahy znamená, že nemůžeme ani do přilehlých lesů a hájů. Navíc Miky má doslova poslední dny před druhými narozeninami, takže i poslední šanci proletět se zdarma. Noříme se do map a všemožných cestovatelských pravidel a semaforů.
Po zjištění, že Madeira je de facto exilovým ostrovem pro Čechy, kteří chtějí být po dobu pandemie co možná nejdál z dosahu Babišovy vlády moulů, je volba jasná. Objednáváme testy, registrujeme se do různých sytémů a začátkem dubna opravdu odlétáme. Madeira má jasně, logicky a stabilně nastavená pravidla příltu: test či očkování. Zato vláda ČR svůj vlastní očkovací certifikát nereflektuje a pravidla návratu stihne za dobu našeho 10-denního pobytu změnit dvakrát.
Madeira na vrcholu třetí vlny pandemie byla správná volba. Desetina turistů oproti normálnímu stavu. Úplně prázdné treky. A když už na nich někoho potkáte, rovnou můžete zdravit “Dobrý den”. Opravdu většinou jen Češi. Drobnou vadou na kráse je zákaz vycházení po šesté večer, zrovna když padne zlatá hodinka.
Nicméně jen možnost zajít si do restaurace a nechat si načepovat pivo se jevila po půlroce v tvrdém lockdownu jako zjevení. Už v letadle směrem na Madeiru byla úleva lidí, že míří pryč z “best in covid” země patrná. Vozík z občerstvením se vyprodal ve třetině letadla a byla to jedna velká party. Jo a domů nás nakonec s odřenýma ušima pustili…
